Péče o drápky

Nepodcenit péči o drápky je důležité. Přerostlé drápy mohou způsobit deformaci prstů, ovlivnit celkové postavení končetin, protože neumožňují fyziologické postavení ani zaúhlení tlapy k podložce. Noha je tedy trvale postavena v jiném úhlu a kloubní plochy jsou vystaveny jiným tlakům. Přerostlé drápy se také mohou stáčet a prorůstat do tkáně polštářku. Poté je pro pejska jakýkoliv pohyb velmi bolestivý. Může se snažit postiženou končetinu odlehčovat či se nechce pohybovat.

Pejsky zvykáme na stříhání drápků již od malička. Saháme štěňátkům na tlapky a zvykáme je na manipulaci s nimi. Seznamujeme zvíře s kleštičkami na drápy, aby se jich nebálo. A to nejdůležitější, zvíře odměňujeme, tím si to spojí s příjemným pocitem.

Někteří pejsci si ale drápky sami obrušují při procházkách po tvrdém podkladu. Týká se to hlavně větších plemen. U nich si ale nezapomínáme hlídat drápy u pátých prstů. Ty se obrušují velmi málo (naše fena si je lehce obrušuje pouze při sportu) či většinou vůbec. Také malá plemena a ještě k tomu chována v bytě si drápky obrušují minimálně. Proto je u nich stříhání drápků doporučeno častěji.

Správná délka drápků je taková, že pes stojí a konec drápu je cca 1-2mm nad podložkou.

Teď k samotnému stříhání. Nepoužívejte nůžky ani kleštičky na nehty lidí. Sklon jejich stříhacích ploch je jiný a ani nejsou přizpůsobeny na střih silných drápů - ty se v nich kroutí, nejdou zkrátit a psa to bolí. Docílíte jenom toho, že Váš pejsek bude mít strach ze stříhání drápků. Existují pro pejsky kleště na drápky a lze zakoupit i pilník. Kleště mohou být tzv. gilotinky nebo stranové. Mně osobně gilotinky vyhovují pouze na malá plemena psů a stranové používám i na velká plemena psů.

Nejlépe na tom budou majitelé, kteří mají pejska se světlými drápky. Když se na drápek zadíváte, uvidíte tam konec prokrveného drápového lůžka. Budete tedy stříhat cca 2mm od této "růžové části" Stříháte drápek trochu zešikma. Leží pak pěkně na povrchu a obrušuje se rovnoměrně. Majitelé pejsků, kteří mají černé drápky, to budou mít o malinko těžší. Vy budete stříhat drápky po troškách. Stříhá se zeslabená část drápku. Tzn. v momentě, kdy se ve středu stříhané plošky drápu objeví tmavší skvrnka, stříhat přestáváme, protože jsme již blízko drápového lůžka. Ovšem pokud jsou stále drápy přerostlé i když jsme blízko lůžka, je to tím, že se déle zanedbávaly. Tzn. měli nejenže přerostlé drápy, ale prodloužilo se i lůžko s cévami, protože musí vyživovat i hrot drápu. U hodně přerostlých drápků tedy dojde snadno k zastřižení do "živého". V tomto případě tedy musíte stříhat ještě o kousek dál po objevení černé tečky, protože to je někdy jediná možnost, jak drápky dostat na snesitelnou délku či pokud je přerostlý opravdu hodně, tak zkrátit jenom před lůžko a stříhat drápy opakovaně co měsíc. Cévka se postupem času zatáhne a drápek postupem času dostaneme na správnou délku. Viz přiložený obrázek.

Spousta majitelů se stříhání drápků bojí právě kvůli krvácení. Sice je vše potřeba provádět s citem, ale bez přílišných obav. Při střihnutí do "živého" a krvácení není třeba panikařit. Ze zastřiženého drápku pejsek nevykrvácí :). Krvácení se po několika minutách zastaví samo. Můžeme vzít gázu, dát na ni dezinfekci (betadina/ hypermangan v roztoku) a přiložit na postižené místo či to samotným suchým hypermanganem zatáhnout - tzn. naberete trošičku suchého hypermanganu a přiložíte na krvácející lůžko a krvácení ustane okamžitě. Obě dezinfekce jsou snadno k zakoupení v lékárně.

Frekvence stříhání drápků je individuální, ale obecně se uvádí, že by se měli stříhat 2x do roka.

Mimo jiné se také koukáme na vzhled rohoviny drápů. Ta se může drolit nebo štípat. Podle druhu poškození Vám veterinář doporučí doplněk stravy.

Nezapomínejte tedy při péči o Vaše mazlíky i na jejich drápky :)